Pumpování peněz do ekonomiky má zelenou

„Vzhledem k uvolněné měnové politice centrálních bank a rozhazovačné rozpočtové politice vlád je vhodné nakupovat aktiva, která si budou udržovat hodnotu. Naopak přestává dávat smysl vytvářet velké peněžní zůstatky, které v čase budou ztrácet kupní sílu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové by měla být nadále podporována uvolněná měnové politika. Vlády v eurozóně by snahu ECB měly podpořit rozsáhlými vládními výdaji. Díky tomu by mělo být dosaženo oživení po historickém propadu ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru.

Podle Christine Lagardeové je již hospodářské oživení patrné, ale zůstává nerovnoměrné, nejisté a neúplné. Zatímco čínská ekonomika se již z krize téměř vzpamatovala, evropská ekonomika reaguje se zpožděním. Vede si však lépe než například arabské ekonomiky, které jsou závislé na ceně ropy.

Oživení globální ekonomiky trpí řadou nejistot. Závisí především na dalším vývoji pandemie koronaviru a aplikaci účinných lékařských řešení. V eurozóně prozatím platí, že se průmysl zotavuje rychleji, než se očekávalo. Problémy jsou však patrné v sektoru služeb, který se zotavuje velice pomalu.

Statistiky Evropské centrální banky zaznamenaly, že si spotřebitelé začali vytvářet takzvané preventivní úspory. Díky nim mohou snáze čelit nepřízni osudu, kdy například mohou přijít o část svých příjmů. Růst preventivních úspor má však negativní vliv na spotřebu, což může bránit hospodářskému oživení v sektorech, které spotřebitelé vyhodnocují jako zbytné.